Zdravíme z Pruggernu

Páteční fotografie si můžete prohlédnout zde.

……………………………………………………………………..

čtvrtek 30. ledna 2020: A je tu čtvrtek, předposlední lyžařský den. Ráno jako vymalované, pohled z okna by byl určitě skvělou předlohou pro malíře Ladu, všude minimálně dvaceticentimetrová vrstva prašanu, stromy se ohýbají pod vrstvou sněhu, řidič Franta rolbuje příjezdovou cestu hrablem, obloha vymetená, čeká nás nádherný den.

Tak má vypadat zima, aspoň tak si ji představuji a znám ze svého mládí, to napadl sníh v listopadu a roztál až v březnu, mezitím nějaké ty uhelné prázdniny, parádní doba. A dneska? Chudáci děti, žádné zimní radovánky, ani řeka už nezamrzá a o uhelných prázdninách se jim může jen zdát. Vůbec máme letos kliku na počasí, vždycky jsme lyžovali jen za sluníčka a zítra podle předpovědi tomu nebude jinak. Tahle monotónnost počasí může obvykle vyvolávat závist, ale předpokládám, že to dětem přejete a tudíž s námi tento až meteorologický zázrak přijímáte též s nadšením jako my.

No prostě by se dalo říct přímo ultrafialové peklo, no teda spíš ráj a tak se jezdí a jezdí, vypadá to, že není ani o čem psát, snad jen, že individuální výuka přinesla ovoce a náš lyžař začátečník je zařazen do družstva a drandí s ostatními a ani už není vidět žádný rozdíl. Po družstvech jsme se věnovali řezaným či carvingovým obloukům, někteří si zkusili změřit svoji absolutní rychlost či projet slalomovou trať. Oběd v pravidelnou dobu, většina dětí se už ráno nezabývá přípravou svačiny a tak si za těžce vydělané kouzelné papírky svých rodičů kupují jídlo v restauraci. Opět vyhrávají hranolky, ty se snad nikdy v této věkové kategorii nepřejí, no je to prostě trend a ony jsou tedy in.

Večeře opět luxusní, tentokrát kotletky s rýží, zeleninový salát. Po večeři úklid v kuchyni v podání dnešní služby. Je až s podivem, kolik dnešních dětí evidentně netuší, jak se myje nádobí a třeba i škrabka na brambory je pro většinu velkým tajemstvím, co to vlastně je. Ani s úklidem pokojů to není vůbec slavné, někteří zřejmě ještě neví, jak vypadá odpadkový koš a že skříň je na odkládání věcí. Ustlaná postel je něco jen z filmu sci-fi. No naštěstí tenhle neutěšený pohled je zahnán při pohledu na báječnou večeři, která všechny tyto chmury rychle zažene a zase nám vlije optimismus do žil, který je tak potřeba pro náročnou pedagogickou práci, zejména pak s touto věkovou kategorií puberťáků.

Večery jsou v pohodě, děti hrají společně hry a na závěr programu jim uspořádá Tomáš nefalšovanou diskotéku, kde nechybí ani světelná show. Zítra je poslední den lyžování, nikomu se nic nestalo, takže držme palce, ať nám to vydrží.

Fotky z dnešního dne si můžete prohlédnout zde.

Bohuslav Stejskal

……………………………………………………………………..

středa 29. ledna 2020: Pohled z okna ve středu ráno nevěstil nic dobrého, sněžení, ale předpověď kolem poledne na několik hodin dobrá, takže odjezd na sjezdovku o půl hodiny odložen.

Jinak ráno probíhá bez jakýchkoliv problémů a po všech každodenních rituálech včetně snídaně a úklidu nasedáme do autobusu a vyrážíme do Schladmingu, což je dnešní startovní poloha pro naše čárování na sněhu. Ačkoliv celou noc sněžilo, sjezdovky jsou upravené a lyžování parádní, všichni až na jednu výjimku jsou zdatní lyžaři. Vše tedy v pohodě, zdá se, že s přibývající jistotou na lyžích roste i sebevědomí lyžařů, které musíme krotit, aby se z jejich pocitu neomylnosti a neohroženosti nestal nějaký malér. Většina si své lyžování zpestřuje jízdou v zábavných parcích. Líbí se jim tam tak, že škemrají o přídavek. Říkám ano, ale za podmínky, že vyřeší krátkou matematickou hádanku. Zřejmě máme chytré děti, protože nakonec vyřešily všechny hádanky a ve snowparku jsme strávili dvě hodiny. Mohlo mě to napadnout hned, když máme v naší škole spoustu vítězů různých olympiád včetně té matematické.

Předpověď nelhala a kolem druhé začalo hustě sněžit, a tak jsme z důvodu bezpečnosti dnešní lyžování zkrátili. Nicméně místo lyžování všichni pod vedením Davida do večeře provozovali hry na sněhu, kde se parádně vyblbli. Večeře parádní jako vždy, ale na to jsme si už zvykli, že p. Škvorová připravuje jen kulinářské zázraky.

Fotky z dnešního dne si můžete prohlédnout zde, video najdete zde.

Bohuslav Stejskal

……………………………………………………………………..

pondělí 27. a úterý 28. ledna: Pondělní ráno všechny zastihlo v dobré náladě, rychle jsme se najedli, služba umyla nádobí a už první lyžaři škrábali na dveře autobusu, domáhajíc se rychlého odjezdu na sjezdovku.

Dočkali se, i když k nepatrnému zdržení došlo, několik zapomnětlivců běželo do domu pro některé nezbytné součásti k lyžování. Řidič Franta je stále v pohodě, tak trochu se vymyká ostatním řidičům, kteří s námi jezdí. O autobus se zřejmě nebojí, když nechává děti samotné nakládat a vykládat lyže. Nevím, jestli to je jeho lenost či pedagogická genialita, která spočívá v tom, že vychovává prací jako proslulý pedagog Makarenko. Ať tak nebo tak, děti to pochopily a den ze dne jsou v nakládání šikovnější, takže jakýkoliv důvod pouze přihlížejícího Franty je pro děti nakonec prospěšný.

Včera a nakonec i dnes dopoledne bylo krásně, sluneční krémy a brýle jsme si tedy nebrali zbytečně. Dole sice bylo trochu pod mrakem, stačilo ale vyjet lanovkou nahoru a tam na nás čekalo sluníčko s otevřenou náručí, jehož paprsky nás oblažovaly po celý den. Děti spokojeně lyžují a ze šťastných smýkačů se postupně stávají mazáci na sněhu, což je možno vidět na přiloženém videu, kde zručně vykrajují krásné oblouky, krátký, střední, dlouhý, bílých sněhuláků každým dnem ubývá. Někteří by byli i konkurencí ve světovém poháru, který se dneska večer jede ve Schladmingu.

Foto najdete zde.

Někteří odvážlivci se zúčastnili skokanských přeborů v boulích vytvořených na okraji sjezdovky. Skoky to byly parádní, karambolů bylo poskrovnu, ten největší ovšem předvedl David (instruktor – možno zhlédnout též na včerejším videu). Jinak jsme dneska v družstvech nacvičovali různé lyžařské kousky jako třeba závod tuleňů, jízda po jedné lyži či podjíždění stále se snižujících branek. Všichni si to užívají, občas se z někoho stane sněhulák, když nezvládne zatáčku a skončí v závějích. Nejdůležitější je, že se nikomu nic nestalo.

Po dnešním lyžařském dopoledni následovalo odpočinkové odpoledne (ctíme třetí kritický den). Rozdělili jsme se na dvě skupiny, jedna šla do bazénu, druhá šopovat do města. Ta šopovací byla ovšem nepoměrně menší, zřejmě ještě děti v tomhle věku dávají přednost pohybu, což je dobře, ale ze zkušenosti už víme, že se  záhy bude poměr měnit ve prospěch nákupů. Ti, co se šli vrhnout do vln schladmingského bazénu, se pořádně vyblbli, takové selfí pod vodou, to každý nemá (viz foto), pak následovaly rychlostní závody na tobogánu, až málem někteří přišli o plavky a vodní bitky s Davidem, Tomem a Pavlem nebyly taky k zahození.

Jakmile se děti ponořily do vln bazénu, venku začala sibérie, husté sněžení, vítr, zítra bude aspoň pořádná vrstva nového sněhu na trénink freeridu.

Jinak jsou děti v naprostém pořádku, občas něco zapomenou, občas zazlobí, ale již náznaky nekalostí jsou rázně potlačeny. Najezdily za tři dny spousty lyžokilometrů, komu se to v Česku podaří?

Bohuslav Stejskal

……………………………………………………………………..

sobota 25. a neděle 26. ledna 2020: Vážení čtenáři, ozývám se prvně z Pruggernu, kam jsme včera dorazili, abychom si pořádně zalyžovali, když u nás doma je to se sněhem jako s podpultovým zbožím. Tady ho je dost, ale ve srovnání s léty minulými o dost míň. Více zde.

Zatímco teď datluju na klávesnici, vedle se ozývá veselé pokřikování a fandění, děti mají svůj večerní společný program, hrají hru „Parlament“, kéž by i v tom našem opravdickém byla taková atmosféra.

Ale ještě pár slov k tomu, co předcházelo. Včera před jedenáctou u školy jako obvykle šrumec, jedni přijíždějí zleva ulicí 5. května a druzí zase zprava a do toho autobus s vlekem, nakládání veškeré bagáže a zácpa je na světě. Tenhle chaos se dá lehce objet, ale některým to jejich ego prostě nedovolí a najíždějí do řad rodičů s peprnými nadávkami, holt žijeme tam, kde žijeme a tam se slušnost bohužel moc nenosí. Ještě že máme řidiče Frantu, kterej je kliďas a nikam zas tak nespěchá, takže ani nechápe, že se rodiče už chtějí zbavit svých dětí a nemůžou se dočkat mávání. Místo toho trpělivě mrznou a mrznou a Franta pořád nic, děti jsou už dávno na svých místech, ale dveře autobusu pořád dokořán. Už Frantu podezíráme, že stávkuje za vyšší mzdu, ale asi to je jeho nějaký předstartovní rituál. Po chvíli se zhluboka nadechne, chopí se volantu a vyráží směr Rakousko. Rodičovská revolta zažehnána, konečně si mohou zamávat, zamáčknout slzu a zvesela vyrazit do týdne bez dětí. Cesta byla dlouhá, ale bezproblémová, pošmourno a mlha se pomalu změnila v sluníčko. Jen co se rozplynuly mraky, byly k vidění krásně zasněžené alpské vrcholky.

Večer proběhl jako po másle, ubytování v hezkých pokojích JEKY, vybalování, porada, první jídlo jako vždy špagety, večerka. Pohoda, nikdo neběhá, nekřičí, nebouchá dveřmi.

Dnešní ranní pohled z okna připomíná spíše jaro než krutý leden, je jasno a mrazivé jiskření dává předzvěst krásného dne. Děti ráno fungují přesně tak, jak zněly instrukce. Už jsem se bál, že jsem na výběrovém zájezdu bezchybných jedničkářů, ale brzy jsem pochopil, že osazenstvo je normální, záhy totiž běhají z autobusu do pokojů pro zapomenuté součásti lyžování, zvítězila zapomenutá permice, a to hned třikrát.

Dopoledne jsme se rozdělovali, všichni jsou lyžaři až na jednoho, ale i ten pod rukama paní Mejstříkové roste každou minutou v lyžaře. Podmínky jsou vynikající, sníh nádherně upravený, jak jinak, jsme přece v Alpách. Každé družstvo lyžuje tam, kde je to pro něj vhodné.

Nic zvláštního se během dne nestalo, což je dobře, takže nemám ani o čem psát. Skvělá večeře, a večerní program, který se chýlí ke konci, stejně jako tohle první zpravodajství z Pruggernu.

Foto zde.

Bohuslav Stejskal