5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

V roce 862 vyslal kníže Velké Moravy Rostislav poselství k byzantskému císaři Michaelovi III. s prosbou o vyslání duchovních, kteří by vedli bohoslužby v slovanské řeči a položili tak základy vlastní církve na Velké Moravě. Obyvatelé Velké Moravy se již v té době sice seznámili s církevním učením misionářů z východofranského království, ale kníže Rostislav se obával politického a náboženského vlivu německých kmenů a tak ze země nechal latinsky mluvící kněží vyhnat.

Díky znalosti jazyka byli pro tuto misi vybráni právě Konstantin a Metoděj. Při přípravách Konstantin sestavil písmo pro slovanský jazyk – hlaholici a společně s bratrem Metodějem přeložili do staroslověnštiny liturgické knihy potřebné pro konání bohoslužeb.

Na Velkou Moravu dorazili bratři v roce 863 (Konstantin pravděpodobně v hodnosti biskupa a Metoděj patrně jako diákon). Pracovali zde s velkými úspěchy, protože vedli kázání i vyučování bratří ve staroslověnštině. V roce 864 ale napadl Ludvík Němec Velkomoravskou říši a kníže Rostislav byl nucen přiznat vazalství vůči východofranské říši a umožnit návrat latinským kněžím. Brzy po jejich příchodu zpět do země dochází ke svárům dvou koncepcí – latinské a staroslověnské.