Logo školy - zpět na úvodmí stranu Naši žáci Znak Dobřichovic
Slovníček.cz Vesmírný kalendář  Mapy.cz: Najdete nás zde
 Výuka 

 Slunce vychází v 4:25 a zapadá v 19:47
Základní škola Dobřichovice,5

Základní škola Dobřichovice,5.května 40

 

Školní řád

Pedagogická rada projednala dne

31.8.2012

Školská rada schválila dne

 

Směrnice nabývá platnosti ode dne:

1.9.2012

Klasifikační řád (součást školního řádu) projednán a schválen pedagogickou radou dne:

29.8.2005

 

Na základě ustanovení § 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici.

 

I. Všeobecná ustanovení

 

1) Tento řád stanovuje podrobnosti provozu školy, práva a povinnosti žáků, podmínky výchovně vzdělávacího procesu ve škole, včetně vztahů mezi účastníky tohoto procesu a povinnosti pracovníků školy.

2) Řád školy je závazný pro všechny žáky a pracovníky školy.

3) Pro některé součásti školy je vydán samostatný řád, tj. podrobnosti provozu a pravidel chování. Jmenovitě jde o:

- školní družinu

- školní jídelnu

- školní hřiště

- řády učeben

- knihovnu

 

 

II. Provoz školy a docházka žáků do školy

 

1) Provoz školy je v pracovní dny od 7.00 do 19.00 hodin. Přítomnost jakýchkoli

osob mimo tuto dobu nebo v jiné dny v prostorách školy musí vždy schválit ředitel

školy nebo jeho zástupce.

 

2) Pro žáky se budova školy otevírá v 7.40 na prvním stupni a v 7.45 na druhém stupni a uzavírá v 7.55 na 1. stupni a v 8.00 na druhém stupni. Žákům je umožněn vstup do budovy nejméně 20 minut před začátkem dopoledního vyučování a 15 minut před začátkem odpoledního vyučování. V jinou dobu vstupují žáci do školy pouze na vyzvání zaměstnanců školy, kteří nad nimi zajišťují pedagogický dozor. Dohled nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově, přehled dohledů je vyvěšen na všech úsecích, kde dohled probíhá. Žáci přicházejí do školy tak, aby nastoupili nejpozději v 7.55 do učeben na prvním stupni a v 8.00 na druhém stupni a začali se připravovat na vyučování.

 

3) Pobyt žáků ve škole je dán rozvrhem povinných i nepovinných vyučovacích hodin,

rozvrhem zájmových kroužků a organizací školní družiny a školní jídelny. Vyučování probíhá podle časového rozvržení vyučovacích hodin a přestávek, které je přílohou tohoto řádu. Tyto údaje mají žáci zapsány v žákovských knížkách. Vyučování končí nejpozději do 17 hodin. Vyučovací hodina trvá 45 minut.

 

4) Dopolední vyučování začíná v 8.00 hodin na prvním stupni a v 8.05 na druhém stupni.

 

5) Vyučování probíhá podle schváleného rozvrhu, včetně rozmístění tříd. Jakékoli

změny je třeba včas projednat se zástupcem ředitele. Pokud jde o změny,

které se týkají doby příchodu nebo odchodu žáků ze školy, musí být zaznamenány

v žákovské knížce žáka a předem potvrzeny podpisem zákonného zástupce.

 

6) Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové. Po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 25 minut na prvním stupni a 20 minut na druhém stupni. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá minimálně 50 minut. V případech hodných zvláštního zřetele jsou zkráceny některé desetiminutové přestávky na nejméně 5 minut a přestávku mezi dopoledním a odpoledním vyučováním na nejméně 30 minut. Při zkracování přestávek ředitel školy přihlíží k základním fyziologickým potřebám žáků.

 

7) Po příchodu do budovy si žáci odkládají obuv a svršky v šatnách a ihned odcházejí do učeben. V průběhu vyučování je žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením vyučujícího.     

 

8) Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřený vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.

 

9) Před ukončením dopoledního nebo odpoledního vyučování, zájmového kroužku

nebo jiné předem naplánované aktivity mohou žáci opustit budovu školy jen se

souhlasem třídního učitele (v případě jeho nepřítomnosti zástupce ředitele nebo

ředitele), a to na základě písemného potvrzení zákonného zástupce žáka. V případě

náhlých zdravotních potíží žáka je nutné jeho osobní předání rodičům, ve

výjimečných a odůvodněných případech je nutný alespoň telefonický souhlas

rodičů s odchodem dítěte ze školy.V případě úrazu nebo akutních zdravotních potíží zajistí škola doprovod žáka k lékaři bez prodlení a rodiče jsou o této skutečnosti informováni v co nejkratší

době.

 

10) Zákonný zástupce je povinen omluvit žáka do 48 hodin od započetí absence.Po ukončení absence žák předloží neprodleně (nejpozději do tří dnů) písemné zdůvodnění své nepřítomnosti v ŽK.

 

11) Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, požádá zákonný

zástupce o uvolnění žáka:

a) třídního učitele, jde-li o nepřítomnost v rozsahu nejvýše 1 vyučovacího týdne,

b) ředitele školy, jde-li o nepřítomnost delší než 1 týden

V obou případech je nutná písemná žádost zákonných zástupců o uvolnění z vyučování, která je předána třídnímu učiteli. K žádosti přiloží souhlas vyučujících vzdělávacích předmětů, včetně přehledu jimi zadaných úkolů vyučujícími na dobu nepřítomnosti.

Žák může být uvolněn z vyučování pouze na základě písemné žádosti zákonných zástupců v žákovské knížce, doba a způsob odchodu musí být přesně uveden (př.: může odejít sám; vyzvedne ho …)

 

12) Žák je povinen se zúčastňovat výuky všech předmětů učebního plánu podle

rozvrhu, mimořádných a předem oznámených vyučovacích hodin (laboratorní

práce, třídnické hodiny apod.), všech výchovných a vzdělávacích akcí, označených

školou jako povinné. Jako povinné mohou být označeny pouze takové akce, které

nevyžadují finanční úhradu ze strany rodičů. Pokud se žák nezúčastní mimoškolní

akce, která probíhá v době běžného vyučování, stanoví mu škola náhradní

zaměstnání, na které je jeho docházka rovněž povinná.

 

13) Docházka na volitelné nebo nepovinné vyučovací hodiny a předměty, na které se

žák na začátku školního roku nebo pololetí přihlásil, je pro něj rovněž povinná.

Změna je možná po souhlasu ředitele školy vždy jen na konci pololetí, a to na

základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka.

 

14) Při výuce některých předmětů, zejména nepovinných a volitelných, jsou děleny třídy na skupiny, vytvářeny skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovány třídy, počet skupin a počet žáků ve skupině se určí rozvrhem na začátku školního roku, zejména podle prostorových, personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost předmětu.

 

15) O všech přestávkách je umožněn pohyb dětí mimo třídu. Velké přestávky jsou za příznivého počasí určeny k pobytu dětí mimo budovu školy.     


16) Nejvyšší počet žáků ve skupině je 30. Při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24.

 

17)  Škola  při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb přihlíží k základním fyziologickým potřebám žáků a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.

 

18) Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

 

19) Škola vede evidenci úrazů žáků, vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

 

20) Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťuje škola svými zaměstnanci, pedagogickými i nepedagogickými. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.

 

21) Veškeré akce mimo objekt školy (exkurze, vycházky, výlety, kulturní a sportovní

akce apod.) musí být předem projednány se zástupcem ředitele, který mj. zajistí

vykonávání dozoru nad žáky a další provozní a bezpečnostní podmínky akce.

 

 

III. Režim při akcích mimo školu


1) Bezpečnost a ochranu zdraví  (BOZ) žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy - pedagogickým pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.

 

2) Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy. Škola pro plánování takovýchto akcí stanoví tato pravidla – každou plánovanou akci mimo budovu školy předem projedná organizující pedagog s vedením školy zejména s ohledem na zajištění BOZ. Akce se považuje za schválenou uvedením v týdenním plánu práce školy, kde zároveň s časovým rozpisem uvede ředitel školy jména doprovázejících osob.

 

3) Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáků a to zápisem do žákovské knížky, nebo jinou písemnou informací.

 

4) Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kursy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se účastníci akce řídí vnitřním řádem tohoto zařízení.     

 

5) Pokud škola zařadí do školního vzdělávacího programu základní plaveckou výuku, uskutečňuje ji v rozsahu nejméně 40 vyučovacích hodin celkem během prvního stupně. Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity jako bruslení, školy v přírodě, atd. Těchto aktivit se mohou účastnit pouze žáci zdravotně způsobilí, jejichž rodiče o tom dodají škole písemné lékařské potvrzení ne starší jednoho roku.

 

6) Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně hodnocení na vysvědčení.

 

7) Při zapojení školy do soutěží bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží zajišťuje vysílající škola, pokud se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků organizátor.

 

 

IV. Povinnosti žáků

 

1) Žák je povinen se ve škole a při všech akcích pořádaných školou chovat slušně, respektovat pokyny pedagogů a dodržovat základní mravní principy a pravidla společenského chování. Zejména se musí zdržet takového jednání, které by :

- ohrožovalo či poškozovalo zdraví jeho samého nebo jeho spolužáků,

- snižovalo důstojnost či porušovalo práva kteréhokoli spolužáka,

- vedlo k poškozování či znehodnocování učebnic, školních potřeb, školního majetku a majetku       spolužáků,

 

- jakkoli narušovalo průběh vyučování nebo jiné akce pořádané školou.

Pravidla slušného a společenského chování dodržují žáci i na prostranství školní

zahrady, školního hřiště a před školní budovou, a to i v době mimo vyučování.

 

2) V celém areálu školy a při všech akcích pořádaných školou platí pro žáky zákaz nošení, držení, distribuce a užívání návykových látek a to včetně alkoholu a tabákových výrobků.

 

3) Žák je povinen v případě negativního hodnocení svého chování ze strany pedagogických pracovníků usilovat o nápravu.

 

4) Každý žák je povinen dodržovat základní hygienická pravidla (podrobnější informace obdrží od třídního učitele).

 

5) Každý žák zodpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a podílí se podle svých možností na udržování čistoty a estetického vzhledu celé učebny a ostatních společných prostor školy. Způsobí-li jakékoli poškození zařízení školy,učebních pomůcek nebo majetku spolužáků, je povinen to ihned hlásit učiteli, je-li škoda způsobena úmyslně, jsou rodiče povinni ji v plné míře uhradit. Za pořádek v učebně (včetně čistoty tabule) odpovídá služba, určená třídním učitelem.

 

6) Žáci zůstávají o přestávkách na svých patrech nebo předem určených prostorech. Do jiného patra či šaten mohou žáci pouze se svolením dohlížejícího učitele a to jen z vážného důvodu.

 

7) Po ukončení přestávky se každý žák zdržuje na svém místě v učebně, je povinen mít před zahájením vyučování připraveny své věci a pomůcky tak, aby je v průběhu vyučovací hodiny mohl co nejefektivněji používat. Dostaví-li se do učebny pozdě, ihned se omluví vyučujícímu.

 

8) Žákům je přísně zakázáno nosit do školy jakékoli předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení zdraví vlastního nebo jiných osob (nože a jiné zbraně, jedovaté a nebezpečné látky, pyrotechnické výrobky apod.).

 

9) Žák nenosí do školy předměty, které nesouvisí s výukou a mohly by ohrozit zdraví a bezpečnost jeho nebo jiných osob. Cenné předměty, včetně šperků a mobilních telefonů odkládá pouze na místa k tomu určená, to znamená pouze do osobních uzamykatelných skříněk, případně na pokyn vyučujících, kteří je po stanovenou dobu přeberou do úschovy a zajistí jejich bezpečnost.

 

10) Používání mobilního telefonu je zakázáno v době, kdy by mohlo jakkoli narušovat činnost učitele a ostatních žáků, tj. zejména při výuce, během zájmových kroužků,činnosti školní družiny a společných akcí mimo školní budovu (např. návštěvách koncertů, divadelních představení, muzeí apod.) V této době je žák povinen telefon vypnout. Žák nesmí bez svolení natáčet (ani pořizovat fotografie) učitele či spolužáky ve výuce a ani o přestávkách. Porušení tohoto ustanovení je považováno za hrubé porušení školního řádu.

 

11) Žák má svůj telefon v osobním opatrování po celou dobu pobytu ve škole nebo na akcích, organizovaných školou, s výjimkou případů, kdy si jej musí odložit na pokyn učitele na stanovené místo nebo kdy si jej musí odložit na místo k tomu určené v souvislosti s činnostmi, které přímé opatrování telefonu vylučují (například výuka tělesné výchovy, sportovní kroužek, práce v keramické dílně, práce na pozemku apod.). V době, kdy má žák svůj telefon v přímém opatrování, nenese škola za jeho ztrátu, poškození či odcizení odpovědnost a žák (resp. jeho

zákonný zástupce) nemá nárok na náhradu škody. Všichni žáci jsou ale povinni si počínat tak, aby ke škodám pokud možno nedocházelo.

 

12) Žáci jsou ve škole upraveni a oblečeni přiměřeně prostředí a činnostem, které vykonávají.

 

13) Žák je povinen nosit všechny vyučovací předměty i na akce pořádané školou, žákovskou knížku, kterou pravidelně (minimálně 1 x týdně) předkládá ke kontrole rodičům. Dále je povinen nosit všechny příslušné pomůcky na vyučování a učebnice podle pokynu vyučujících.

 

14) Po vstupu do budovy jsou žáci povinni se přezout a boty i svrchní oděv odložit v šatně. V případě, že žák přijede do školy na jízdním kole, koloběžce, skateboardu, kolečkových bruslích apod. a zanechá je v šatně nebo kdekoliv objektu školy, činí tak na své riziko a v případě ztráty nebo odcizení nemá nárok na náhradu škody.

 

15) Každý žák se snaží podle svých možností přispívat k tomu, aby ve škole vládla klidná a přátelská atmosféra, aby se množství hluku snížilo na minimum a aby práce ve vyučovacích hodinách probíhala co nejefektivněji.

 

16) Před ukončením vyučování žáci z bezpečnostních důvodů neopouštějí školní budovu bez vědomí vyučujících. V době mimo vyučování žáci zůstávají ve škole jen se svolením vyučujících a pod jejich dohledem.

 

17) Žák zdraví v budově a na školních akcích pracovníky školy srozumitelným pozdravem. Pracovník školy žákovi na pozdrav odpoví.

    

 

 

 

V. Práva žáků

 

1) Žák má právo svobodně vyjadřovat své názory, a to ve všech záležitostech, které se ho týkají a při dodržení pravidel slušné komunikace. Jeho názorům musí být věnována patřičná pozornost.

 

2) Žák může při dodržení zásad slušné komunikace vznášet dotazy k učitelům a má právo na své dotazy obdržet odpověď (aniž by byl kárán za nevědomost nebo vyrušování).

 

3) Žák má právo využívat v maximální možné míře vzdělávací nabídku školy, která je dána rozvrhem vyučovacích hodin a dalších akcí pořádaných školou. Právo účasti žáka na akcích mimo objekt školy však může být omezeno v případě, že by touto účastí mohly být ohroženy zdraví nebo bezpečnost jeho samého nebo jiných (například v důsledku obtížně zvladatelného chování žáka).

 

4) Žák má právo využívat přiměřeně svému věku a schopnostem materiální vybavení školy, školní zařízení a prostory, určené žákům, a to v souladu s tímto řádem a případně dalšími obecně stanovenými provozními pravidly.

 

5) Žák má právo využívat podle možností školy dostupné informační technologie,vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace (pokud to není v rozporu s jinými obecně závaznými předpisy – ochrana osobnosti, autorská práva apod.).

 

6) Žák má právo na respektování svých individuálních zvláštností a odlišností a zdravotního stavu.

 

7) Žák má právo na osobní bezpečí v prostorách školy i na všech akcích pořádaných školou a na účinnou pomoc v ohrožení.

 

8) Nově přijatý žák má právo na pomoc při adaptaci v nových podmínkách.

 

9) Žák má právo kdykoli se obrátit na pedagogického pracovníka školy se žádostí o pomoc, radu či informaci.

 

10) Žák má právo účastnit se soutěží a prezentace svých prací, výrobků a nápadů.

 

11) Žák má právo přicházet s nápady, podněty a návrhy, které se týkají činnosti školy nebo třídy, a to buď přímo k učiteli nebo řediteli školy.

 

12) Žák má právo učit se v pěkném a čistém prostředí a na pozitivní klima ve třídě.

 

13) Žák má právo na spravedlivé hodnocení s přihlédnutím k individuálním zvláštnostem a osobním handicapům a na včasné a objektivní seznámení se svým hodnocením.

 

14) Žák má právo na včasnou informaci o změnách rozvrhu, vyučujících, učebnách apod.,

 

15) Žák má právo na pomoc výchovného poradce a speciálního pedagoga.

 

16) Žák má právo být zvolen a volit své spolužáky do žákovského parlamentu (v souladu

s pravidly).

 

17) Ve škole pracuje školní parlament jako další součást vlivu žáků na dění ve škole. Zástupce do parlamentu vysílají jednotlivé třídy. Žákovský parlament je orgánem žáků, který umožňuje demokratickou cestou hledat a nalézat nejvhodnější řešení jejich problémů, uspokojování jejich potřeb a zájmů a který garantuje realizaci nalezených řešení. Žákovský parlament spolupracuje zejména s ředitelem školy.

 

 

VI. Práva zákonných zástupců žáků

 

Zákonní zástupci žáků mají právo:

1. na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte,

 

2. volit a být voleni do školské rady

 

3. vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost,

 

4. na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu,

 

5. požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu.

6. zúčastnit se vyučování, být seznámeni s nároky a s hodnocením a klasifikací žáků, zúčastnit se práce školní samosprávy. Při návštěvě školy svým jednáním přispívají k pozitivní atmosféře ve škole.

7. Pravidelně jsou svolávány třídní schůzky nebo konzultační hodiny, při kterých mají všichni rodiče právo uplatňovat své připomínky a návrhy například prostřednictvím zápisu z třídních schůzek. Kromě třídních schůzek mají rodiče možnost informovat se o chování a prospěchu svých dětí po předchozí dohodě s vyučujícím a to zásadně v době mimo vyučování v době konzultačních hodin. Aktuální informace o dění ve škole získáte na internetu.

 

VI. Povinnosti zákonných zástupců žáků

 

Zákonní zástupci žáků mají povinnost:

1. Zajistit, aby žák docházel řádně do školy.

 

2. Na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka.

 

3. Informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.

 

4. Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka - písemně nebo telefonicky. Po návratu žáka do školy písemně na omluvném listu v žákovské knížce. Omluvu podepisuje jeden ze zákonných zástupců žáka. Omluvenku předloží žák třídnímu učiteli bez zbytečného odkladu po návratu do školy. Absenci žáka omlouvají zákonní zástupci žáka. Z jedné vyučovací hodiny uvolňuje příslušný vyučující, na delší dobu uvolňuje třídní učitel.

 

5. Oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost a žáka, a změny v těchto údajích

 

6. Zajistit, aby žáci přicházeli do školy na vyučování a školní akce včas, správně vybaveni a připraveni, nebyli infikováni, nemocni a intoxikováni.

 

7. V případě neomluvené absence  a při pozdních omluvách absencí je škola povinna informovat o docházce žáka příslušné oddělení péče o dítě.

 

8. Zástupce žáka má povinnost udávat pravdivé údaje vedené ve školní matrice, neprodleně nahlásí změny. Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi (zdravotní způsobilost,…) jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

 

9. Vyzve-li ředitel školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem žáka.

 

10. Zákonný zástupce žáka zodpovídá za to, že dítě dochází do školy bez vší ve všech jeho podobách. V případě výskytu vší bude dítěti umožněn návrat do školního kolektivu v odůvodněných případech pouze se svolením dětského lékaře.

 

 

VII. Režim ve školní jídelně

 

1) Ve školní jídelně se žáci stravují za předpokladu, že zde plní všechna příslušná pravidla řádu školy, včetně pokynů zaměstnanců kuchyně.

 

2) Do jídelny přicházejí žáci v určený čas (nejdříve v 11.50), chovají se zde slušně, dbají všech pravidel správného stolování a společenského chování. Po obědě uklidí svá místa.

 

3) V případě, že některý žák opakovaně poruší kázeň v jídelně, může být po předchozím upozornění rodičů vyloučen na určitou dobu ze stravování. O vyloučení rozhoduje ředitel školy.

 

4) Poslední dozor v jídelně končí s odchodem všech dětí z jídelny a učitel uzamkne vstupní dveře.

 

 

 

VIII. Žákovský parlament

 

1) Žákovský parlament je orgánem žákovské samosprávy a partnerem vedení školy a

pedagogického sboru při projednávání všech záležitostí, které se přímo týkají žáků

školy.

 

2) Žákovský parlament se skládá z volených zástupců 6. - 9.tříd.

 

4) Žákovský parelament volí svého předsedu a 1 - 2 místopředsedy. Jednání rady se uskutečňují podle potřeby, svolává je předseda z vlastní iniciativy nebo na základě požádání členů rady, ředitele školy.

 

5) Žákovský parlament může předkládat vedení školy své návrhy, připomínky a podněty,které se týkají žáků a žádat jejich projednání.

 

 

 IX. Úmluva mezi žáky a učiteli

 

(Pozn.: Tato část školního řádu je výsledkem projednávání školních pravidel v jednotlivých

třídách a vychází z názorů a potřeb žáků. Může být doplňována a upravována, a to vždy

k začátku nového školního roku. Změnu mohou iniciovat jak učitelé, tak žáci.)

 

1) Komunikace mezi učitelem a žákem se odehrává na základě slušnosti, vzájemného respektu a tolerance. Nejsou přípustné žádné urážky a ponižování, ztrapňování,zesměšňování, vulgární vyjadřování atp.

 

2) Kolektivní tresty nejsou přípustné (učitel nemůže trestat všechny žáky za přestupky jednotlivců či menších skupin).

 

3) Učitel i žák budou respektovat čas začátku i konce vyučovací hodiny.

 

4) Učitel vždy žákům předem oznámí, že se bude psát společná klasifikovaná písemná práce v rozsahu větším než polovina vyučovací hodiny. V jednom dnu nesmí docházet ke kumulaci více těchto delších písemných prací.

 

5) Žák nebude zneužívat svých práv, deklarovaných v oddílu V.

 

6) Žák bude respektovat učitele, a to i tehdy, když mu nevyhovuje současný stav nebo když se domnívá, že učitel nepostupuje správně. V případě neshody lze řešit s vedením školy za účasti všech zúčastněných.

 

7) Každý žák se podle svých schopností a sil snaží přispívat k tomu, aby vzájemné vztahy mezi žáky a učiteli a mezi žáky navzájem byly vytvářeny na základě vzájemného respektu a tolerance.

 

8) Žák nebude ve školní jídelně nucen do jídla.

 

9) Všichni zaměstnanci školy budou žáky chránit před  všemi formami špatného zacházení, sexuálním násilím, využíváním. Budou dbát, aby nepřicházeli do styku s  materiály a informacemi pro ně nevhodnými. Nebudou se vměšovat do jejich soukromí a jejich korespondence. Budou žáky chránit před nezákonnými útoky na jejich  pověst. Zjistí-li, že dítě je týráno, krutě trestáno nebo je s ním jinak špatně zacházeno, spojí se se všemi  orgány na pomoc dítěti. Speciální pozornost budeme věnovat ochraně před návykovými látkami.

 

 

 

X. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

 

1. Všichni žáci se chovají při pobytu ve škole i mimo školu tak, aby neohrozili zdraví a majetek svůj ani jiných osob.  

 

2. Žákům není v době mimo vyučování dovoleno zdržovat se v prostorách školy, pokud nad nimi není vykonáván dohled způsobilou osobou.      

 

3. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu žáků ve školní budově nebo mimo budovu při akci pořádané školou žáci hlásí ihned vyučujícímu, nebo pedagogickému dozoru.

 

4. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dohledu pedagoga.

 

5. Při výuce v tělocvičně, dílnách, na pozemcích, v laboratoři zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu provedou prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede vyučující záznam do třídní knihy a ŽK. Poučení o BOZP a PO se provádí rovněž před každou akcí mimo školu.

 

6. Školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v době, kdy je dozírajícími zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících osob; při odchodu žáků z budovy pedagogové podle plánu dohledů.

 

7. Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů, poskytovat žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

 

8. Všichni zaměstnanci školy jsou povinni oznamovat údaje související s úrazy žáků, poskytovat první pomoc a vést evidenci úrazů podle pokynů vedení školy. 

 

9. Po poslední vyučovací hodině dopoledního a odpoledního vyučování vyučující předává žáky, kteří jsou přihlášeni do školní družiny vychovatelkám školní družiny. Ostatní odvádí do šaten a stravující se žáky pak do školní jídelny. Dozor v šatnách nad žáky odcházející z budovy vykonává další dohlížející pedagog.    

 

10. Pedagogičtí zaměstnanci dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární předpisy; pokud zjistí závady a nedostatky ohrožující zdraví a bezpečnost osob, nebo jiné závady technického rázu, nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých schopností a možností zabránit vzniku škody. Sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka informují bez zbytečných průtahů vedení školy a rodiče postiženého žáka. Nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby. Třídní učitelé zajistí, aby každý žák měl zapsány v žákovské knížce tyto údaje: rodné číslo, adresu, telefonní čísla rodičů do zaměstnání a domů.  

Při úrazu poskytnou žákovi nebo jiné osobě první pomoc, zajistí ošetření žáka lékařem. Úraz ihned hlásí vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů, případně vyplní předepsané formuláře. Ošetření a vyplnění záznamů zajišťuje ten pracovník, který byl jeho svědkem nebo který se o něm dověděl první.   

 

11. Pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí žáky v době dané rozvrhem bez dozoru dospělé osoby uvolňovat k činnostem mimo budovu, nesmí je samotné posílat k lékaři atd. Škola odpovídá za žáky v době dané rozvrhem výuky žáka, včetně nepovinných předmětů, přestávek. 

 

.

XI. Postup školy při výskytu podezřelé látky a při podezření na užití omamné látky žákem

 

1.      Vytvořit podmínky pro předcházení výskytu případů užívání návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně všech školních akcí i mimoškolní činnosti.

2.      Zajistit bezpečnost a ochranu zdraví žáků před škodlivými účinky návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně veškerých školních akcí.

3.      Poskytovat žákům věcné a pravdivé informace o návykových látkách formou, která je přiměřená jejich rozumovému a osobnostnímu vývoji.

4.      Působit na žáky v oblasti primární prevence užívání návykových látek.

5.      Do veškerých poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví zakotvit informace o nebezpečnosti užívání návykových látek a zákazu jejich užívání při všech činnostech souvisejících se školními aktivitami.

6.      Při řešení případů souvisejících s užíváním návykových látek nebo distribucí OPL je třeba spolupracovat s dalšími zainteresovanými institucemi – Policie ČR, orgány sociálně-právní ochrany dětí, školská poradenská zařízení apod.

7.      V případech, které stanoví zákon, plnit ohlašovací povinnost směrem k orgánům činným v trestním řízení, orgánům sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností a zákonným zástupcům žáka.

8.      V závažných případech (zejména s ohledem na věk nebo chování dítěte) a jestliže se jednání opakuje, vyrozumí škola orgán-sociálně právní ochrany obce s rozšířenou působností. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyžadovat pomoc.

9.      Z konzumace tabákových výrobků, alkoholu a dalších návykových látek ve škole je třeba vyvodit sankce tímto stanovené školním řádem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

XII. Pravidla hodnocení žáků                                                                      Příloha školního řádu

 

 

Klasifikační řád

                         (schváleno pedagogickou radou dne 29.8.2005)

 

 

Obecná ustanovení

 

Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici.

Směrnice je součástí školního řádu školy, podle § 30 odst. (2) školského zákona („Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.“).

 

I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

 

1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci, studenti, zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků,popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka nebo studenta.

 

2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí místo vysvědčení je vydáván žákovi výpis z vysvědčení.

 

3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

 

4. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

 

5. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

 

6. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

 

7. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

 

8. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

 

9. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

 

10. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

 

11. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 

12. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.

 

 

Základní vzdělávání

 

1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

 

2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

 

3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

 

a) napomenutí třídního učitele,

b) důtku třídního učitele,

c) důtku ředitele školy.

 

4. Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou uvedena ve Výchovném řádu ZŠ Dobřichovice, který je přílohou školního řádu

 

5. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

 

6. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

 

7. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

 

II. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení

 

1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) 1 - velmi dobré,

b) 2 - uspokojivé,

c) 3 - neuspokojivé.

 

2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

 

3. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

 

a) 1 - výborný,

b) 2 - chvalitebný,

c) 3 - dobrý,

d) 4 - dostatečný,

e) 5 - nedostatečný.

 

4. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

A. v předmětech s převahou naukového zaměření

 Stupeň 1 (výborný)

Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuze. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je v celku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Částečně se zapojuje do diskuze. Je schopen studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

Stupeň 4 (dostatečný)

U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy.

Stupeň 5 (nedostatečný)

U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závazné nedostatky ve správnosti, přesnosti, i výstižnosti, nezapojuje se do diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.

B. ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Vždy používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítění a přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Aktivně se zajímá o umění a estetiku. Jeho tělesná zdatnost má vysokou úroveň.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě. Má zájem o umění a estetiku. Je tělesně zdatný.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.

Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 3 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 3.

 

6. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

 

a) prospěl(a) s vyznamenáním,

b) prospěl(a),

c) neprospěl(a).

 

7. Žák je hodnocen stupněm

 

a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré,

b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

 

 

8. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

 

a) pracoval(a) úspěšně,

b) pracoval(a).

 

9. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

 

 

III. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

 

1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

 

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

 

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

 

4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

 

5. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

 

6. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

 

7. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením  nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

 

8. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

 

9. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

 

 

IV. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

 

1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.     

 

2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

 

3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.

 

4. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého  klasifikačního období. 

Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.     

 

5. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a   praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci,  zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky  -  současně se sdělováním známek žákům.     

 

6. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel  rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.  

 

7. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni  mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

 

8. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení,  písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.  

 

9. Vyučující zajistí zapsání známek také do katalogových listů a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

 

10. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující  respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.     

 

11. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň   prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a dalším kritériím, které byly sděleny žákům i rodičům.     

 

12. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a  15. dubnu.

                                               

13. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel   školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.     

 

14. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání  na třídních schůzkách nebo při individuálně dohodnutých konzultacích Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům  žáka, nikoli veřejně.     

 

15. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.     

 

16. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo  grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní  zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních  prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce  musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.     

 

17. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména  - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,  účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech  žáka, ale hodnotit to, co umí, - učitel klasifikuje jen probrané  učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není   přípustné, - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. - prověřování znalostí provádět   až po dostatečném procvičení učiva.        

 

18. Třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu   získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.        

 

19. Klasifikace chování     

a) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání  s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ni ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel   tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) během klasifikačního období.   

 

b) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží  pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Kritéria pro   jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:     

 

Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování   a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se   dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží   se své chyby napravit.        

 

Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování   a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného   přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy;   nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes   důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje   výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje   nebo jiných osob.    

 

 Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu   s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků   proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova   nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým   způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.     

 

 

 V. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

 

1.Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.

 

2. Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.

 

3. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující  respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je   při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné  a přiměřené způsoby získávání podkladů.     

 

4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

 

5. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí  učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem  žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty  píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě  s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho  předpokladům.                                                                          

                                                                      

6. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.     

 

7. Klasifikace byla provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem,   jak mezery a nedostatky překonávat,     

 

8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají  s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.     

 

9. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto  jednostranného zdůrazňování chyb.                                            

 

9. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.

 

10. Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

 

2. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

 

 

Přehled právních předpisů ze kterých klasifikační řád vychází:

 

Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

Vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

 

 

 

 

 

 

                                                                                             

Mgr. Bohuslav Stejskal

                                                                                                          ředitel školy

 



 Fotogalerie:  





© 2002 - 2013 ZŠ Dobřichovice, 5.května 40, 252 29 Dobřichovice, okr. Praha západ    počítadlo.abz.cz